Objem tuzemské průmyslové výroby v červnu vykázal meziměsíční nárůst o 0,9 % a stejným tempem rostl i meziročně. Poklesl naopak objem nových zakázek, kterých meziročně dorazilo o 5,8 % méně, přičemž větší propad byl evidován u zakázek ze zahraničí (-7,6 %) než z tuzemska (-1,9 %). Počet zaměstnanců v průmyslovém sektoru se meziročně snížil o 1,9 %, narostla ovšem jejich průměrná mzda (9,1 %).
V rámci jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k největšímu meziročnímu nárůstu produkce u výroby ostatních dopravních prostředků (53,8 %), základních farmaceutických výrobků (21,5 %) a motorových vozidel (17,7 %). V nejhlubším poklesu se naopak nachází tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-20,5 %), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (-18,7 %) a výroba oděvů (-18,0 %).
S přihlédnutím k důležitosti konkrétních zpracovatelských sektorů byl pozorovaný růst tažen dominantně výrobci motorových vozidel, kteří do celkového výsledku přispěli 3,6 procentními body. Následuje výroba ostatních dopravních prostředků (1,1pb) a výroba strojů a zařízení (0,4pb). Na opačném konci žebříčku nalezneme výrobu základních kovů (-0,4pb), pryžových a plastových výrobků (-0,4pb) a chemických látek a přípravků (-0,3pb).
Nezpracovatelským odvětvím se červen příliš nevydařil, když těžba a dobývání meziročně klesla o 28,7 %, čímž do celkového průmyslového výkonu přispěla -0,5pb, a výroba elektřiny, plynu a tepla se meziročně snížila o 19,2 %, což z celku ubralo 1,5 procentního bodu.
Aktuální data nelze sice hodnotit jako oslnivá, ovšem vzhledem k okolnostem se přesto jedná spíše o pozitivní překvapení. Navzdory konzistentně pesimistickým vyzněním předstihových indikátorů – ať již se jedná o index nákupních manažerů či konjunkturální průzkum – v průmyslu apokalypsa dosud nenastala. Naopak, oproti předchozímu měsíci, který sám o sobě byl relativně podařený, došlo k dalšímu nárůstu produkce.
V reálném vyjádření se průmyslová výroba nachází přibližně 4 procenta nad předpandemickou úrovní a chybí jí již jen kousek k překonání historického maxima z května roku 2019. Na druhou stranu je třeba dodat, že za normálních okolností bychom od průmyslu za uplynulé tři roky doufali v oslnivější růst, ovšem v podmínkách pandemie střídané válkou je nutné očekávání poněkud ponížit.
Zcela pozitivně pak nelze interpretovat ani nerovnoměrný vývoj napříč sektory, kdy růst je tažen zcela drtivě výrobci automobilů, kteří stále těží z předchozích nahromaděných objednávek, zatímco plných 15 z celkem sledovaných 22 průmyslových odvětví hlásí meziroční pokles výroby. Výhled od blízké budoucnosti pak zůstává spíše pochmurný, když zpracovatelé vesměs hlásí pokles poptávky a jejich hlavní obchodní partner Německo zůstává v ekonomickém útlumu. V souhrnu průmysl za celý letošní rok zřejmě míří na „černou nulu“, tedy na rozhraní mezi marginálním růstem a stagnací.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
