Průmyslový PMI zůstává v pásmu pesimismu

Index nákupních manažerů z českého zpracovatelského průmyslu v březnu dosáhl hodnoty 46,2 bodu a překonal tak výsledek z předchozího měsíce 44,3 bodu. Index se tak zvýšil již potřetí za sebou a dostal se na nejvyšší hodnotu od srpna roku 2022, ovšem i nadále setrvává v pásmu kontrakce a signalizuje pokračující ochlazování aktivity. To přitom platí již od června 2022, tedy těžko uvěřitelných 22 měsíců v řadě.

Zpracovatelé stále hlásí pokles objemu zakázek, ochlazování poptávky a omezování objemu výroby. Na tento vývoj reagují snižováním počtu zaměstnanců a poklesem rozpracovanosti. Po delším období zlevňování výrobních vstupů jejich cena podruhé v řadě narostla, ovšem vzhledem k omezené poptávce se to výrazněji neprojevilo v ceně výstupů, která naopak pokračuje v poklesu. Pozitivně lze hodnotit růst optimismu ohledně očekávané situace v příštím roce.

Situace tuzemského zpracovatelského sektoru zůstává složitá a březnová edice průzkumu mezi nákupními manažery na tom mnoho nemění. Její výsledky sice vyznívají pozitivněji než v uplynulých měsících, ovšem spíše než hmatatelné zlepšení naznačují, že se situace dále zhoršuje, byť již méně dramaticky. Hlavním problémem zůstává nedostatečná poptávka, což odráží omezenou spotřební i investiční aktivitu. Ta naráží na vícero překážek, mezi které patří nedávný propad reálné kupní síly obyvatel, relativně vysoké tuzemské i evropské úrokové sazby a bídná kondice německého průmyslového sektoru.

Právě Německo je hlavním důvodem, proč ani v blízké budoucnosti neočekáváme obrat směrem k lepšímu. Zatímco české úroky již míří směrem dolů a osmělují se i naši spotřebitelé, evropské sazby patrně poprvé klesnou nejdříve v polovině roku a z Německa nepřestávají proudit špatné zprávy.

Očekáváme tedy, že i druhý letošní kvartál se v českém průmyslu ponese v utlumeném duchu a teprve ve druhém pololetí vyhlížíme zlepšení. Na výrazné odražení ode dna to ovšem letos již nevypadá a celkem od průmyslového sektoru čekáme výkon poblíž „černé nuly“, tedy přibližnou stagnaci.

Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS