V dubnu sice průmyslová výroba díky nízkému srovnávacímu základu meziročním vyjádření rostla o 1,2 %, avšak oproti březnu se produkce největšího tuzemského odvětví nepřekvapivě snížila o téměř dvě procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 2,7 %.
Do tohoto obrázku zapadají i poslední výsledky automotive, podle kterých se sice meziročně vyrobilo o pětinu více osobních automobilů, avšak oproti březnu už byla produkce přece jen slabší. Nemá proto smysl se příliš pozastavovat nad meziročními tempy vycházejícími z nízkých srovnávacích základů.
Slabší výsledek průmyslu není žádným překvapením s ohledem na předchozí statistiky zakázek nebo soft data, která již delší dobu ukazují problém s novými objednávkami. Pokles oproti předchozímu měsíci zaznamenala většina průmyslových oborů, včetně těch nejsilnějších, kam patří výroba elektroniky, kovových výrobků, stavebních materiálů nebo třeba chemického průmyslu. Meziročně je vidět dvojciferné propady produkce v řadě dříve úspěšných oborů, které narážejí na limity domácí i zahraniční poptávky.
Co čekat dál? Ani zakázky rozhodně nevypovídají o nějaké blížícím se boomu průmyslový výroby v nejbližších měsících. Jsou meziměsíčně i meziročně sice v plusu, avšak ten je natolik symbolický, že nepokrývá ani efekt vyšších cen. Nadějně vypadají snad jen objednávky v automotive, které jsou oproti březnu skoro o šest procent vyšší.
Česká ekonomika se v nejbližších měsících nemůže na průmysl spoléhat tak jako doposud. Průmysl si vzhledem k slabším zakázkám dává na chvíli pauzu a čeká na opadnutí inflační vlny, která brzdí poptávku doma i v zahraničí.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
