Koruna v reakci na sloučení dvou největších švýcarských bank posiluje. Šéfka švýcarského finančního regulačního úřadu viní z pádu Credit Suisse i sociální sítě
Švýcarská banka UBS kupuje v přepočtu za necelých 73 miliard korun v akciích svého arcirivala, kolabující Credit Suisse. Poprvé od finanční krize roku 2008 tak dochází ke spojení dvou globálně systémově relevantních bank. Spojují se také dvě banky, které patří mezi čtveřici nejdůležitějších investičních bank v Evropě.
Tržní hodnota Credit Suisse přitom činí citelně více, bezmála 180 miliard korun, alespoň tedy podle její tržní kapitalizace v při ukončení pátečního burzovního obchodování.
UBS může v rámci převzetí Credit Suisse počítat s úvěrovou linkou švýcarské centrální banky v objemu v přepočtu až více než 2400 miliard korun. Zároveň jí švýcarská vláda poskytuje garanci za v přepočtu bezmála 220 miliard korun. Tyto prostředky mají krýt potenciální ztráty z převzetí rivala.
Dluhopisy Credit Suisse za v přepočtu takřka 390 miliard korun se dneškem stávají bezcenné, takže náklady nouzového převzetí nesou nejen soukromí akcionáři a státní instituce, ale také soukromí věřitelé.
Nouzové sloučení proběhlo v režii švýcarské vlády a švýcarské centrální banky, ale jednání byli přítomni také například představitelé Spojených států nebo člen vrcholného vedení největšího správce aktiv na světě, společnosti BlackRock. I to podtrhuje, že se jedná o dohodu, jež vstupuje do dějin světového finančnictví.
Prvotní reakce trhů je pozitivní. Už se totiž obchoduje v Austrálii a na Novém Zélandu, kde burzovní pohyby tamních měn signalizují, že investoři přivítali zprávy ze Švýcarska s jistou úlevou. Začalo už také obchodování s korunou, které je však v těchto hodinách mělké. Koruna zpevňuje vůči euru i dolaru, byť mírně.
Pokud by dnes k dohodě nedošlo, hrozilo další zvýšení nejistoty v mezinárodním bankovnictví. Dohoda by tedy měla být pozitivní také pro českou korunu a tuzemské akciové tituly, až se zítra s nimi bude obchodovat „naplno“. Ze stejného důvodu úlevy mezinárodních investorů. Byť je otázkou, jak dlouho tento úlevný pocit bude trvat a jaké síly dozná. Rozhodně nyní nelze říci, že otřesy euroatlantických bank posledních dvou týdnů jsou touto nedělí definitivně passé.
Podle šéfky švýcarského regulačního úřadu FINMA, Marlene Amstadové, mohou za pád Credit Suisse do značné míry i sociální sítě. Ty prý loni v říjnu svými spekulacemi způsobily fatální zesílení odlivu vkladů klientů banky. Ten ještě umocnil pád americké Silicon Valley Bank minulý pátek a související „šeptanda“, jež se v návaznosti na něj se šířila. Podle ní „fundamentální ukazatele“ finanční kondice Credit Suisse byly v pořádku. Mezi řádky je sdělení zřejmé: její úřad za pád banky nemůže, resp. nemohl mu předejít. Nutno připomenout, že Credit Suisse šla od skandálu ke skandálu řadu let, což se projevilo dramatickým propadem ceny jejích akcií, setrvale od roku 2007. Firemní kultura banky byla zcela evidentně pokřivená a je otázkou, zda s tím úřad FINMA mohl něco dělat.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
