V březnu letošního roku bylo v České republice vyhlášeno 62 bankrotů obchodních společností, 489 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 229 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 81 návrhů na bankrot obchodních společností, 526 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 353 návrhů na osobní bankrot. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Za první čtvrtletí roku 2023 bylo vyhlášeno celkem 191 firemních bankrotů, to je více než v kterémkoliv čtvrtletí loňského roku. „Za stejné období v loňském roce zbankrotovalo o 6 firem méně. Nedochází tedy k výraznému růstu, navíc bylo letos v prvním čtvrtletí oproti stejnému období loni podáno o 21 méně návrhů na firemní bankrot, takže v příštích měsících se počet firemních bankrotů pravděpodobně příliš zvyšovat nebude,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
V březnu bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v Praze (24), v Moravskoslezském (8) a Jihomoravském kraji (8). V rámci odvětví bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (16) a ve stavebnictví (8).
Mezi většími firmami, u kterých byl v březnu vyhlášen bankrot, byla například mediální společnost Médea nebo vyškovská Rašnerova pekárna. Insolvenční návrh byl v březnu podán například na firmy Eiffel Optic, City taxi nebo Manta Commodities.
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 705 bankrotů obchodních společností, zároveň bylo podáno 992 návrhů na bankrot obchodních společností. V přepočtu na počet společností bylo v uplynulých 12 měsících v České republice vyhlášeno v průměru 18,5 bankrotů na 10 tisíc aktivních firem, nejvíce na Ústecku (21,2), na Olomoucku (20,8) a v Praze (20,7). V rámci hlavních odvětví byl nejvyšší podíl firemních bankrotů vyhlášen v dopravě a skladování, kde šlo o 27,4 bankrotu na 10 tisíc registrovaných společností.
Nejvíce živnostníků v březnu zbankrotovalo v Moravskoslezském kraji
U fyzických osob podnikatelů se počet bankrotů meziměsíčně zvýšil o 104 a počet návrhů na bankrot o 77. „Březnový počet bankrotů fyzických osob podnikatelů je o 60 vyšší než byl měsíční průměr za loňský rok. Při srovnání s předchozími roky je ale viditelné, že v březnu je počet bankrotů obvykle jeden z nejvyšších v porovnání s ostatními měsíci, takže nelze říci, že by živnostníci najednou začali ve velkém bankrotovat,“ dodáváVěra Kameníčková.
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (77), v Ústeckém kraji (66) a v Praze (62). Podnikatelé, u kterých byl v březnu vyhlášen bankrot, nejčastěji působili ve stavebnictví (118) a v odvětví obchodu (95).
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 4 977 bankrotů fyzických osob podnikatelů, tedy o 1 109 (18 %) méně než v předchozích 12 měsících. Zároveň bylo podáno 5 247 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů, o 944 (15 %) méně než v předchozím období.
V posledních 12 měsících bylo v Česku vyhlášeno v průměru 45,7 bankrotu 10 tisíc aktivních podnikatelů, nejvíce na Ústecku (93,6) a na Karlovarsku (76,2). V rámci hlavních odvětví byl nejvyšší podíl bankrotů fyzických osob podnikajících vyhlášen v dopravě a skladování, kde šlo o 55,7 bankrotu na 10 tisíc registrovaných živnostníků, ve stavebnictví (42,2) a v odvětví ubytování a stravování (32,7).
V březnu zbankrotovalo nejvíce lidí od loňského května
V březnu bylo v České republice vyhlášeno 1 229 osobních bankrotů, nejvíce od loňského května, a bylo podáno 1 353 návrhů na osobní bankrot. Počet osobních bankrotů se oproti únoru zvýšil o 221 a počet návrhů na osobní bankrot se zvýšil o 266.
Nejvíce osobních bankrotů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (176), ve Středočeském kraji (162) a v Ústeckém kraji (159). Nejméně naopak ve Zlínském kraji (36) a na Vysočině (37).
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 12 728 osobních bankrotů, to je o 2 467 (16 %) méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 13 289 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 1 963 méně.
V průměru bylo v Česku vyhlášeno 11,9 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Nejvíce v Ústeckém kraji (20,2) a v Karlovarském kraji (18,2). Nejméně naopak na Vysočině, kde šlo pouze o 7,8 osobního bankrotu na 10 tisíc obyvatel.
