V pondělí přišly na řadu nejenom první odhady HDP v ČR, ale i v eurozóně a EU. Podle předběžných dat se HDP eurozóny po stagnaci v úvodu roku ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,3 %, zatímco výsledek celé EU byl tentokrát nulový.
Eurozóně se dařilo především díky pozitivním výsledkům Francie, Španělska a Irska, které je ovšem vzhledem ke své výjimečně daňové pozici naprosto nepředvídatelné. Jedno čtvrtletí hlubokého propadu střídá další, ovšem ve znamení prudkého vzestupu. Vypadá to spíš na účetního než reálného tygra.
Pro nás je podstatné, že se ve druhém čtvrtletí příliš nedařilo Německu, protože ekonomika jen stagnovala. Hlavním problémem zůstává slabší domácí poptávka, ale i zadýchávající se průmysl, respektive export.
Pro ČR jako subdodavatelskou zemi to není vůbec dobrý signál, který se už začíná odrážet i na výkonu některých tuzemských průmyslových oborech.
Vyhlídky německé ekonomiky pro druhé pololetí nejsou rovněž nijak extra příznivé, a proto asi nelze očekávat, že by české hospodářství mohlo prožít nějaký výrazný restart. Vše se bude odvíjet i nadále především od inflace, která u nás i v eurozóně zůstává nadprůměrná.
Podle bleskového odhadu Eurostatu se sice celková inflace v eurozóně v červenci snížila z 5,5 % na 5,3 %, avšak jádrová zůstala beze změny. Znamená to, že inflační tlaky zatím vlastně ani neodeznívají, naopak se stále více přelévají do oblasti služeb. Navzdory faktu, že energie jsou v meziročním srovnání fakticky levnější.
Pro ECB je aktuální číslo spíše argumentem pro další zvýšení úrokových sazeb, avšak do příštího zasedání je daleko. Jednak se v mezičase dá čekat nová série dat z reálné ekonomiky a za měsíc i první odhad srpnové inflace.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS