Důvěra podnikatelů se naopak zhoršila
Podle únorové edice konjunkturálního průzkumu z dílny ČSÚ poklesl celkový indikátor ekonomické důvěry o 1,9 bodu, dosáhl hodnoty 90,6 a nachází se tak nejníže od září roku 2023. Tento vývoj byl tažen zhoršením důvěry podnikatelů (pokles o 2,8 bodu na 89,9), naopak důvěra spotřebitelů narostla (o 2,8 bodu na 94,0) a dostala se nejvýše od října roku 2021.
Výrazné ochlazení nálady hlásí průmysl, kde se dále zhoršilo hodnocení aktuální poptávky a očekávání objemu výroby v nejbližších třech měsících. Průmyslníci také nadále reportují klesající výhled na zaměstnanost a očekávají další zhoršování celkové ekonomické situace.
Z předchozí nebývale silné skepse se pomalu zvedá stavebnictví, kde se celková nálada dostala nejvýše od listopadu 2022. Stavebníci si všímají postupného oživování poptávky a počítají s růstem zaměstnanosti.
Zhoršení nálady naopak reportuje maloobchod, který vnímá ekonomickou situaci jako čím dál slabší a snižuje i svá očekávání pro příští měsíce.
Velmi mírné ochlazení hlásí i poskytovatelé služeb, kteří aktuální ekonomickou situaci taktéž vnímají hůře a v blízké budoucnosti čekají slabší poptávku.
Nárůst optimismu u spotřebitelů byl tažen mírně lepším výhledem na kondici ekonomiky v nadcházejících 12 měsících a také příznivějším hodnocením vlastní finanční situace u dotazovaných domácností. Spotřebitelé se také přestávají obávat dalšího růstu cen.
Nejnovější průzkum tuzemské ekonomické nálady dopadl přibližně v souladu s očekáváními, když přinesl protichůdné tendence mezi podnikatelským a spotřebitelským sektorem. Zatímco podnikatelé – speciálně pak ti průmysloví – se nadále potýkají se slabou poptávkou, domácnosti již začínají větřit lepší časy. K tomu je na přelomu roku zřejmě ponoukla nadále neexistující nezaměstnanost, uklidňování inflace, růst reálných příjmů a s velkou pravděpodobností i zjištění, že dopady vládního konsolidačního balíčku na jejich peněženky nakonec nebyly zdaleka drtivé, jak prorokovala část politické scény.
I v příštích měsících předpokládáme, že se bude spotřebitelská nálada dále zlepšovat, což by následně ve spojení s pokračujícím poklesem úrokových sazeb ČNB mělo zvýšit ochotu domácností uskutečňovat významnější nákupy, zvláště pak mezi středně a vysoko-příjmovými skupinami. To by pak mělo dodat potřebný impuls i sektoru maloobchodu a služeb. Nevalné bohužel zůstávají vyhlídky průmyslu, který bude z rostoucí domácí poptávky těžit jen částečně a naopak proti němu bude působit stále utlumená investiční aktivita a chatrný výkon německé ekonomiky.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS