Registrovaná míra nezaměstnanosti v listopadu zopakovala říjnovou hodnotu 3,5 %, což bylo v souladu s očekáváními. Na úřadech práce bylo evidováno 263,2 tisíc uchazečů, tedy o zhruba 2,5 tisíce více než před měsícem a o 6 tisíc více než před rokem. Vybírat si mohli z 278,7 tisíc volných pracovních pozic, kterých tak oproti předchozímu měsíci ubylo o necelé 2 tisíce, oproti předchozímu roku pak o necelých 14 tisíc. Na jedno volné pracovní místo připadalo 0,9 uchazeče.
Největší míru nezaměstnanosti hlásí tradičně okresy Karviná (8,0 %), Most (7,0 %) a Bruntál (6,4 %), nejnižší pak Praha-východ (1,4 %), Praha-západ (1,5 %) a Pelhřimov (1,7 %). Největší přetlak uchazečů na jedno volné místo panuje v okresech Karviná (9,8), Bruntál (7,2) a Jeseník (5,2), nejmenší naopak v okresech Mladá Boleslav, Praha-západ (shodně 0,2) a Praha-východ (0,3).
Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce října a Česko v nich tentokrát neuhájilo pozici nejméně nezaměstnané země Evropské unie. Tou se stala Malta (2,5 %), následovaná Polskem (2,7 %) a Českem (2,9 %). Nejvyšší nezaměstnanost naopak hlásí Španělsko (12,0 %), Itálie (8,0 %) a Francie (7,5 %), průměr EU činí 6,0 %. Připomínáme, že metodika výpočtu nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té reportované českým Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Listopadová stagnace míry nezaměstnanosti není v Česku ničím neobvyklým, naopak se jedná téměř o pravidlo. V kontextu momentální kondice tuzemské ekonomiky ji lze ovšem vnímat spíše jako dobrou zprávu. Pomalu uvadající průmyslový sektor, který se potýká se slabou poptávkou, již několik měsíců v řadě reportuje úmysl snižovat, či přinejmenším neobnovovat, stavy zaměstnanců a podobná situace panuje i ve stavebnictví. Na míře nezaměstnanosti se toto ovšem zatím nijak neprojevilo, její hodnoty spíše následují standardní sezónnost a na historické i evropské poměry zůstávají nízké.
Jediným signálem ochlazování trhu práce tak je počet evidovaných volných pracovních míst, který klesl nejníže od dubna roku 2018. Lze se tedy domnívat, že případní propouštění pracovníci pružně nacházejí uplatnění jinde a spíše než k masivním vlnám výpovědí zatím firmy sahají k nevypisování nových pozic. I tam, kde aktuálně vázne odbyt, tak evidentně přetrvává naděje na brzký obrat k lepšímu. Zlomovým se v tomto ohledu může stát přelom roku, který tradičně představuje příležitost k případnému rozvazování pracovních poměrů. Jelikož se ovšem zotavení spotřeby domácností má stát v příštím roce vzpruhou celé ekonomiky, nezbývá než doufat, že ke skokovému zvýšení nezaměstnanosti nedojde.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS