Průměrná tuzemská mzda ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně narostla o 7,1 % a dosáhla hodnoty 42 658 Kč (medián mezd činil 37 492 Kč). Po očištění o vliv inflace ovšem průměrná reálná mzda naopak meziročně poklesla o 0,8 %, přičemž se jedná o již osmé čtvrtletí meziročního poklesu v řadě. Výsledek je mírně lepší, než očekávala Česká národní banka (-1,0 %), mírně horší, než čekal trh (-0,7 %).
Mezičtvrtletně se ovšem průměrná mzda nominálně zvýšila o 1,5 % a růst spotřebitelských cen (0,7 %) tedy předehnala. Češi tak oproti předchozímu kvartálu již podruhé za sebou nepatrně zbohatli.
Z pohledu jednotlivých sektorů si meziročně nejlépe vedli zaměstnanci ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kterým bylo přidáno 13,7 %. Následuje odvětví informačních a komunikačních činností (9,0 %) a ubytování, stravování a pohostinství (8,8 %). Naopak neslavně dopadli pracovníci ve vzdělávání (3,3 %), peněžnictví a pojišťovnictví (5,1 %) či stavebnictví (5,8 %).
Z geografického pohledu si nejlépe vedl Ústecký kraj, kde mzdy meziročně narostly o 8,0 %, následovaný Středočeským krajem (7,9 %) a Plzeňským a Olomouckým krajem (shodně 7,7 %). Naopak nejpomaleji se přidávalo v Praze (5,9 %) Karlovarském (6,6 %), Libereckém a Jihomoravském kraji (shodně 6,8 %).
Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě, což v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně „pouze“ o zhruba -2,5 %. S minusem totiž s největší pravděpodobností dopadne i poslední letošní čtvrtletí.
Je ovšem nutné zdůraznit, že chudnutí pracujících již ve skutečnosti nepokračuje. V mezičtvrtletním vyjádření totiž české mzdy narostly o 1,5 %, zatímco spotřebitelské ceny pouze o 0,7 % a průměrný Čech tak velmi mírně zbohatl. I to je ovšem zřejmě jen slabá útěcha, jelikož reálná kupní síla zůstává přibližně na úrovni roku 2018. Z pohledu České národní banky dnešní data mnoho nemění, jelikož byla zhruba v souladu s jejím očekáváním. Prosincové rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb tak bude zřejmě napínavé do poslední chvíle.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS