V současné době je s vlastní finanční situací nespokojena třetina Čechů. Aby snížili své výdaje, omezují Češi nejčastěji návštěvu restauračních zařízení. Vyplývá to z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, portál datové žurnalistiky Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR. Sběr dat zajistila v průběhu října 2023 agentura IPSOS na vzorku 2025 respondentů ve věku 18–65 let.
S finanční situací vlastní domácnosti, ať už jde o příjmy, úspory, schopnost splácet půjčky či připravenost na nečekané výdaje, je podle vlastního hodnocení spíše spokojena nadpoloviční většina Čechů. Zhruba třetina respondentů je velmi či spíše nespokojena a u zbytku nepřevažuje ani jedna z možností.
„Naše analýzy ukazují, že stěžejními faktory ovlivňující finanční spokojenost Čechů jsou výše příjmů domácnosti a to, jak s nimi vychází, stejně jako schopnost vytvářet si finanční rezervu. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem či partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí,“ vysvětluje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Pokud jde ale o to, jak Češi vychází se svými příjmy, je stále co zlepšovat. „V tomto srovnání jsou vidět rozdíly mezi různou úrovní vzdělání. Zatímco lidé se základním vzděláním vychází s příjmy s alespoň menšími obtížemi v 64 % případů, u absolventů vysokých škol převažují v poměru 3:2 spíše bezproblémové stavy,“ vysvětluje Odstrčil. Vzdělání je zásadním faktorem i u výše čistých příjmů domácností. Zatímco respondenti se základním vzděláním uvádějí nejčastěji čistý příjem domácnosti do 40 tisíc korun, u vysokoškoláků částka nejčastěji přesahuje 60 tisíc. Odpovídají tomu i náklady, které mají právě absolventi vysokých škol nejvyšší.
Snižovat výdaje se snaží 84 % Čechů. Nejvíce omezují návštěvy restaurací
Snižování nákladů prostupuje celou českou společností. Alespoň o elementární snahu ušetřit usiluje až 84 % české populace. Nepřekvapivě se nejvíce snaží šetřit ti, kteří si na konci měsíce musí půjčovat peníze, aby vůbec vyšli a ti, kteří musí sahat do svých úspor.
Nejvíce Češi omezují návštěvy restaurací a kupování jídla mimo domov. Výrazná je ale i snaha o snižování výdajů za bydlení, topení a spotřebu energie a vody. Více než třetina respondentů pak zvolila i střídmější utrácení za potraviny, nápoje či drogerii.
„Z údajů o objemu kartových transakcí za rok 2023 není na první pohled patrný trend snižování útrat v restauracích. Objem plateb v restauracích za loňský rok totiž meziročně vzrostl o zhruba 30 %. Útraty se tedy zvýšily i navzdory inflaci, která za loňský rok v kategorii stravování a ubytování činila 14,2 %. Na objem kartových transakcí má však vliv také stále častější využívání platby kartou, což se projevuje růstem počtu plateb. Z údajů o průměrné výši útraty kartou v restauracích je pak vidět, že průměrná útrata v loňském roce meziročně poklesla o zhruba 2 %, tedy, že lidé v restauracích utrácejí méně,“ komentuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
O přehledu nad svými financemi jsou nejvíce přesvědčeni lidé ve věku 50–65 let
Aby měli Češi o svých financích přehled a mohli tak spořit efektivně, kontrolují stav svého účtu nejčastěji pomocí internetového či mobilního bankovnictví. Přesto má však velmi dobrý přehled o vlastních financích dle svých slov jen 56,5 % respondentů. Nejjistější jsou si Češi ve věku 50–65 let. Minimálně jednou týdně sleduje svůj zůstatek na účtu na 81 % Čechů.
