Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v srpnu nepatrně narostla o 0,1 procentního bodu a dosáhla hodnoty 3,6 %. Jedná se o očekávaný vývoj, který nepředstavuje velké překvapení. Úřady práce evidovaly 261 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy zhruba o dva tisíce více než před měsícem a o devět tisíc více než před rokem. Na výběr měli z 281 tisíc volných pracovních míst, což bylo o přibližně čtyři tisíce méně než před měsícem a o 31 tisíc méně než před rokem.
I nadále tak na českém trhu práce trvá převis volných míst nad počtem uchazečů, který existuje již od roku 2018, s výjimkou ledna 2023, kdy byl krátce narušen. Na jedno volné místo aktuálně připadá 0,9 uchazeče.
Z geografického pohledu je míra nezaměstnanost nejvyšší v okresech Karviná (8,2 %), Most (7,1 %) a Chomutov (6,4 %), nejnižší pak v okresech Praha-východ (1,6 %), Pelhřimov (1,7 %) a Praha-západ (1,8 %). Nejvíce uchazečů na jedno volné místo připadá v okresech Karviná (10,0), Bruntál (5,5) a Most (4,5), nejméně pak v okresech Mladá Boleslav (0,2), Praha-západ a Praha-východ (shodně 0,3).
Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z července a Česku podle nich připadá pozice třetí nejméně nezaměstnané země Evropské unie s hodnotou 2,9 %. Na prvním místě se nachází Malta (2,5 %), na druhém pak Polsko (2,7 %). Na opačném konci žebříčku pak nalezneme Španělsko (11,2 %), Řecko (9,9 %) a Estonsko (7,3 %). Průměr Evropské unie činí 5,8 %. Připomínáme, že metodika výpočtu míry nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té reportované českým Ministerstvem práce.
Nedostatek pracovních příležitostí českou ekonomiku netrápí a nic na tom nezměnil ani uplynulý měsíc. Velmi mírné známky ochlazování jsou přesto patrné, když počet volných pracovních pozic klesl na nejnižší hodnotu srpnovou hodnotu od roku 2018. Fronty na úřadech práce se ovšem v žádném případě netvoří, což dokumentuje nadále relativně nízký počet uchazečů o zaměstnání. To je i v souladu se signály z podnikatelské sféry, kde sice hlad po nových pracovnících mírně slábne, ovšem spíše než vlnami propouštění se toto projevu klesající ochotou k novým náborům. České firmy si tak patrně velmi dobře uvědomují, že by případné propuštěné zaměstnance obtížně nahrazovali v momentě, kdy se začne ekonomické počasí opět zlepšovat. S příchodem podzimu a útlumem sezónních prací nevyhnutelně dojde k dalšímu mírnému ochlazení pracovního trhu, ovšem v září tento efekt vykompenzuje začátek nového školního roku, který část pracovní síly opět vtáhne do vzdělávacího sektoru. Následně by míra nezaměstnanosti mohla začít narůstat, ovšem hranici 4 procent letos téměř jistě nepokoří. Za celý rok by pak míra nezaměstnanosti měla v průměru dosáhnout zhruba 3,7 procent. Větší vlnu propouštění by mohl přinést začátek kalendářního roku 2024, ovšem pouze v případě, že do té doby nenastane vyhlížené průmyslové oživení.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS