Ceny českých průmyslových výrobců v průběhu srpna narostly o 0,2 % meziměsíčně, což odpovídá meziroční inflaci v tempu 1,8 %. Přerušily tak předchozí šestiměsíční klesající trend, ovšem významnou roli v tom sehrálo zdražení ropy na mezinárodních trzích. Citelná deflace naopak nastala u zemědělských výrobců, kteří hlásí zlevnění o 4,5 % meziměsíčně, oproti loňsku je zde pak levněji dokonce o 16,4 %. Ceny stavebních prací se zvýšily o 0,1 % meziměsíčně a 3,7 % meziročně, ceny tržních služeb pro podniky pak o 0,6 % meziměsíčně a 5,3 % meziročně.
Meziměsíčně narostly průmyslové ceny nejvíce u ropy (7,1 %), nožířských výrobků (4,3 %) a výrobků zpracovatelského průmyslu (2,5 %). Pokles naopak hlásí baterie a akumulátory (-5,8 %), buničina, papír a lepenka (-5,3 %) či rostlinné a živočišné oleje a tuky (-3,6 %).
Meziročně zůstává dramaticky dražší zemní plyn (67,3 %), pára a horká voda (29,4 %) a potravinářské výrobky (24,1 %). Výrazně levnější je naopak ropa (-36,6 %), dřevo (-27,6 %) a rostlinné a živočišné tuky (-26,1 %).
Navzdory narušení předchozího trendu klesajících cen považujeme aktuální data z průmyslového sektoru za potvrzení, že nákladová inflace zde momentálně nepředstavuje velké riziko. Jediným výrazně inflačním faktorem zde byla cena ropy, což je ovšem tradičně volatilní položka a prostor pro její další zdražování je podle nás omezený. Ani spotřebitelskou inflaci v příštích měsících nákladové faktory pohánět nebudou, naopak lze čekat jejich pokračující odeznívání, obzvláště pak u potravin.
Utlumená spotřebitelská poptávka pak bude na výrobce vyvíjet tlak, aby příznivější nákladové podmínky částečně promítli ve prospěch zákazníků. Spotřebitelskou inflaci přesto v podzimních měsících uměle zvýší statistický efekt loňského úsporného tarifu, ovšem po jeho odmyšlení se zdá, že nás letos žádný další inflační šok nečeká. Dalším důležitým momentem bude až leden 2024, kdy dojde k představení nových ceníků.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS