Evropská centrální banka v souladu s očekáváním analytiků zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,0 %, nejvyšší úroveň v historii eurozóny. Rozhodnutí bylo tentokrát velmi nejisté, nakonec se však dle prezidentky ECB Christine Lagarde našla solidní většina pro vyšší sazby ve světle stále neutěšeného inflačního vývoje. Z doprovodné komunikace je ale zároveň zjevné, že si ECB nyní hodlá dát pauzu a dnešní růst sazeb pravděpodobně bude posledním v rámci tohoto cyklu.
To, že inflační vývoj zatím není na udržitelné trajektorii k 2% inflačnímu cíli, potvrdila nová makroekonomická prognóza. K revizi směrem vzhůru o dvě desetiny procentního bodu došlo u celkové inflace jak v roce 2023 (5,6 %), tak i 2024 (3,2 %). Tyto revize odrážejí především vyšší trajektorii u cen energií. Lehce nad dvouprocentním cílem by měla inflace zůstat také v roce 2025. To samé platí pro jádrovou inflaci, která dle centrální banky zůstane nad cílem (2,2 %) ještě v roce 2025.
ECB zároveň – ve světle slábnoucích předstihových indikátorů a narůstajících rizik – revidovala svůj výhled na hospodářský růst v eurozóně. V tomto roce by mělo HDP eurozóny vzrůst o 0,7 % (vs. 0,9 %), pro rok 2024 pak došlo k ještě výraznější revizi směrem dolů z 1,5 % na 1,0 %. Právě slábnoucí růstová dynamika je z pohledu ECB hlavním argumentem, proč „základní úrokové sazby dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k cíli“.