Ale i jejich nová výše pro všechny účastníky penzijka začne platit až v červenci 2024
Třetím čtením prošel sněmovní tisk 474, který mění zákony související s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Nyní je tedy na řadě Senát, po něm bude zbývat podpis prezidenta a zveřejnění ve Sbírce zákonů. Změny ve III. pilíři by měly případně platit od 1. ledna 2024. Ovšem ne všechny. Odebrání nároku na státní příspěvky u starobních důchodců, stejně jako nová pravidla pro státní příspěvky jsou v plánu až od 1. 7. 2024.
Nový zákon, který vychází z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice z roku 2019, bude po případném dokončení celého legislativního procesu účinný k 1. lednu 2024, a to kromě změn v okruhu příjemců státních příspěvků a ve výši státních příspěvků. Změna dolní hranice pro přiznání státního příspěvku z 300 Kč na 500 Kč, změna horní hranice z 1 000 Kč na 1 700 Kč a i nový způsob výpočtu výše státního příspěvku (20 % z částky mezi zmíněnými hranicemi) bude poprvé aplikovaný na příspěvky, které si lidé pošlou v červenci příštího roku.
Čtvrt milionu účastníků chce stát zamknout do pasti
Zrušení příspěvku spořícím důchodcům má být bohužel retroaktivní. Postihne tedy zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, které i s jejich zhruba 150 miliardami korun vyžene ze systému. Ještě horší je ale to, že zhruba čtvrt milionu z nich postaví stát do velmi nepříjemné pozice: na jedné straně jim sebere možnost čerpat státní příspěvky, na druhé jim ale neumožní systém opustit, aniž by je za to nepotrestal.
„Jednou ze dvou podmínek pro jednorázové vyrovnání je totiž minimálně 5 let spoření. K 1. 7. 2024 ale tuto podmínku nebude splňovat čtvrt milionů penzistů. Takže pokud budou chtít systém opustit, dostanou jen tzv. odbytné – stát jim sebere všechny státní příspěvky, které jim za dobu jejich spoření poslal,“ vysvětluje Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
Ještě hůře ale na tom budou ti, kteří by chtěli systém opustit, ale nebudou mít ještě splněné dva roky spoření. A takových bude k 1. 7. 2024 v systému zhruba 80 tisíc. Při ukončení smluv kratších dvou let totiž účastník nedostane vůbec nic. Tedy ani své vlastní peníze, které si do penzijka již poslal.
„Férovým řešením situace je zavedení pětileté ochranné lhůty, která umožní lidem s již uzavřenou smlouvou dospořit za dohodnutých podmínek,“ uzavírá Aleš Poklop.
Nyní je tedy v rukou senátorů či prezidenta, zda se podaří tuto nespravedlnost ze zákona odstranit. Pokud ne, museli by zasáhnout hned zkraje roku poslanci a pokusit se zákon v tomto ohledu novelizovat.
Popsaná situace vychází z průzkumu, který pro APS ČR provedla agentura STEM/MARK. Jen jedna čtvrtina lidí s nárokem na důchod uvedla, že v penzijním spoření chce pokračovat i po zrušení příspěvku. Právem naštvaných lidí, kterým stát sáhne do jejich běžících smluv a ještě je bude chtít za předčasný odchod potrestat, proto opravdu budou desetitisíce.